Výživové mýty současnosti

V jistých případech bohužel nikdo. V dnešní době si může na sociální sítě a internet napsat každý do určité míry, co chce. Pokud se nejedná o odborný článek, periodikum nebo časopis (ty jsou podrobeny recenznímu procesu) nebo odborné a vzdělávací publikace a weby, správnost informací mnohdy nelze zcela zaručit.

Poslední roky neustále stoupá zájem veřejnosti o výživu a zdravý životní styl. S rostoucím zájmem bohužel ale přibývá i nepřesností a dezinformací – mýtů. Tyto mýty vytvářejí lidé, kteří nemají potřebné vzdělání v oboru, a často se za pomoci silného a cíleného marketingu za rozšířením daného mýtu skrývá finanční zisk.

Pojďme se podívat, jaké rysy mohou mít výživové mýty.

1. Démonizace určité látky, potraviny nebo skupiny potravin
2. Jednoduché řešení – nemusíte nic měnit, daná potravina/látka je tzv. „všelék“ a pro všechny
3. Nelze se dopátrat autora nebo organizace, která dané doporučení vydal/a – nejedná se o vědecky podložené tvrzení – evidence based
4. Nabízejí nějaké inovativní šokující tvrzení
5. Čím víc anglických slovíček a zkratek v názvu, tím lépe
6. Nesprávná interpretace studie nebo vytržení informací z kontextu – jedná se o studie na zvířatech, nebo autor využije pouze ty informace, které se mu hodí
7. Generalizace na základě vlastních zkušeností – bez odborného základu

Níže se podrobněji podíváme na příklady 4 častých výživových mýtů.

1. Démonizace pečiva

„Vyřadit pečivo z jídelníčku je efektivní způsob redukce hmotnosti.“, „Pečivo je nezdravé a přibírá se po něm.“, „Bílý rohlík je plný tuku.“, „Bílé pečivo nepatří do vyváženého jídelníčku.“, „Rohlík obsahuje prázdné kalorie.“ apod.

Možná jste se s některými uvedenými tvrzeními (nebo obdobnými) už setkali. Pečivo patří do skupiny potravin, na kterou se váže nespočet výživových polopravd a mýtů. Opravdu je v pořádku démonizovat pečivo?

Pečivo je významný zdroj komplexních sacharidů, které by v našem jídelníčku měly tvořit více jak polovinu celkové přijaté energie/den (u vytrvalostních sportovců ještě více). Neznamená to ovšem, že veškeré komplexní sacharidy je potřeba přijmout pouze z pečiva. Dalším významným zdrojem komplexních sacharidů jsou luštěniny, těstoviny, rýže brambory apod.

Mezi benefity komplexních sacharidů patří jejich nízký glykemický index, celozrnné a žitné výrobky obsahují více vlákniny a tím více zasytí, nebo že energie z komplexních sacharidů je uvolňována postupně (oproti jednoduchým sacharidům). Proto je vždy daleko lepší si na svačinu dát žitný chléb s lučinou a šunkou než kus čokolády, nebo zákusek.

Pokud je z jídelníčku vyřazeno pečivo, tak může snadno dojít ke sníženému příjmu vlákniny, zvýšené únavě (nedostatek energie), hladu, zvýšeným chutím na sladké a deficitu některých vitamínů a minerálních látek.

Dalším důvodem vyřazení pečiva/příloh často bývá vliv na redukci hmotnosti. Zde je třeba si uvědomit, že žádná konkrétní potravina ani skupina potravin nezpůsobuje hubnutí, nebo naopak přibírání. Změna hmotnosti je jen výsledek energetické bilance (negativní/vyrovnané/pozitivní). Princip vyřazení pečiva a jeho vliv na redukci hmotnosti spočívá v dosažení kalorického deficitu!

2. Mléko zahleňuje

Konzumace mléka je spojená s tvorbou ochranného filmu v ústech a na sliznici trávicího traktu, který způsobuje emulze tuku a vody. Jedná se spíše o subjektivní pocit, nikoli o to, že by mléko tvořilo hlen, a proto byste se neměli obávat jeho konzumace (pokud netrpíte laktózovou intolerancí nebo alergií na bílkovinu kravského mléka). Naopak mléko obsahuje značné spektrum minerálních látek a vitamínů např. (A,D,E,K) a je důležitým zdrojem vápníku. Proto bychom jej z jídelníčku určitě neměli vyřazovat.

3. Závislost na cukru

Řepný cukr je disacharid sacharóza (složen z molekul glukózy a fruktózy). Cukr a sacharidy náš organismus potřebuje stejně tak jako další makronutrienty (bílkoviny a tuky). Nicméně v poslední době čím dál více roste spotřeba jednoduchých cukrů. Z toho důvodu můžeme někdy s tvrzením jako – „cukr je droga“ nebo „já už jsem na cukru závislý/á“. Cukr (glukóza ani fruktóza) není návyková látka, a tudíž si na něj NELZE vytvořit závislost. Neustále chutě na sladké jsou většinou způsobeny dietními chybami jako např.: nedostatkem komplexích sacharidů, nedostatkem energie, nedostatkem bílkovin nebo nepravidelností.

4. Zdravé smažení na GHÍ a kokosovém oleji

Kokosový olej patří do skupiny rostlinných tuků, které jsou obecně bohaté na nenasycené mastné kyseliny. Právě ty bychom měli pro jejich příznivý vliv na zdraví (snižují hladinu „zlého“ LDL cholesterolu a tím působí preventivně proti srdečně-cévním onemocněním) v jídelníčku upřednostňovat na úkor živočišných tuků, které jsou významným zdrojem nasycených mastných kyselin. Ale i zde platí, že výjimka potvrzuje pravidlo a kokosový olej je složen z 90 % nasycených mastných kyselin, které zvyšují hladinu LDL cholesterolu, a i celkového cholesterolu! Proto kokosový olej nelze doporučit na každodenní konzumaci.

Obdobně je to také s přepuštěným máslem – GHÍ, které získalo svoji oblibu jemnou máslovou chutí a na rozdíl od klasického másla má vysoký kouřový bod a tím jej lze využívat v teplé kuchyni. Nicméně stále se jedná o koncentrovaný zdroj nasycených mastných kyselin a cholesterolu, což opět zvyšuje hodnotu LDL cholesterolu a tím výrazně přispívá vzniku aterosklerózy a srdečně-cévních onemocnění. 

Tím, že GHÍ nebo kokosový olej nabízejí obchůdky zdravé výživy automaticky neznamená, že se jedná o zdraví prospěšné potraviny a tvrzení, že mají příznivé zdravotní účinky a působí pozitivně na hladinu cholesterolu lze považovat za další mýtus.

Pokud olej do teplé kuchyně, tak nejvhodnějším je řepkový olej. Nejen, že má vysoký kouřový bod (nepřepaluje se), ale má i skvělý poměr omega 3 a omega 6 mastných kyselin.

Závěr

Sociální sítě, narůstají na popularitě, čímž vzniklo nespočet profilů, účtů a blogů zabývající se výživou a zdravím. Vzniklé mýty se šíří internetem pomocí sociálních sítí a sdílením raketovým tempem. Naopak proces vyvrácení vzniklých mýtů je daleko náročnější, pomalejší, u lidí mnohdy nezajímavý a tudíž „nepopulární“. Berte prosím v potaz, že popularita a množství „lajků“ nezaručují kompetenci dané osoby ve výživovém poradenství. Výživa je komplexní obor skládající se z anatomie, fyziologie, biochemie apod. Kdo takové vzdělání má a vyjadřuje se k tématu výživy a zdraví, určitě jej na svém profilu, účtu, nebo blogu zmíní.

 Autor: Mgr. Andrea Martincová

• absolventka oboru Regenerace a výživa ve sportu a Aplikovaná kineziologie na Masarykově univerzitě v Brně, v současné době zde studuje také doktorský studijní program Kinantropologie